Telemarketing, díl VI., po-moc a pro-dej

KOMUNIKACE, sebevědomí a vztahy

  • Nechtějme prodávat, chtějme pomáhat.
  • Chceme pomáhat? Co zkusit prodávat…

Ruka ruku myje.

Miluju extrémy. A všichni víme, že extrémy nejsou dobré. Jediné, k čemu nám slouží je, že vymezují hranice. Co ještě zvládneme, a co už ne. Co je černé a co je bílé. Připomíná vám to binární soustavu? Systém 1 a 0. Pravda a lež. Naštěstí něco jako absolutní pravda a absolutní lež v naší realitě neexistuje – moc silné tvrzení? Hledáme, stěží nacházíme… Záleží na úhlu pohledu a osvícený, všeobjímající pohled jen málokdo má. A tak si vždycky vlastní realitu seskládáme, jiným poměrem 0 a 1. Jiným poměrem vlastních zkušeností a vlastností toho, kým jsme, co máme za sebou a co v životě chceme.

PRO-DEJ

  • Co nikdo nechce, nepotřebuje, co nějakým způsobem nepomáhá, jen těžko prodáme.
  • Zalíbení v prodeji. Pro-dej. Dej pro potřebné. Komu? Odjakživa to byli sirotci a vdovy. V dnešní moderní době tam ještě spadají matky samoživitelky, možná jen ty bez alimentů, to nevím.

PO-MOC

  • Jen pomáhat, bez prodeje, to je jen stěží udržitelný stav.
  • Touha pomáhat. Po-moc-i. Touha po moci. Moc jsou peníze? Prodávat je řešení.

Jde o to nezůstat jen v tom svém pohodlí, ale vydat se vstříc opačnému, tedy více vzdálenému extrému.

Nechtějme prodávat, chtějme pomáhat.

Chceme pomáhat? Co zkusit prodávat…